Na jaře je důležitý udržitelný sběr, říká expertka na léčivé rostliny

15. 4. 2023

S příchodem jara lidé přirozeně začínají zařazovat do svého jídelníčku různé bylinky. V oblibě je dlouhodobě sběr kopřiv, medvědího česneku nebo třeba hluchavky. „Zelenina, která se prodává v zimním období v obchodech je rychlená, nemá ten efekt pro povzbuzení organismu. Na jaře jsme vyhladovělí po čerstvosti, saháme proto po svěží zeleni,“ říká expertka MENDELU na léčivé rostliny Helena Pluháčková.

V jarním období se dříve sbíraly také různé pupeny, i k těm se dnes lidé vrací. „Dají se využít například pupeny rybízu. Není to o tom otrhat ze stromku všechno. Využít můžeme například pupeny z odstřižených větví, protože rybíz plodí na jednoletém dřevě,“ říká Pluháčková, která působí na Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU.

Kromě rybízu se nabízí také pupeny břízy nebo lípy, jejichž listy mají svůj význam i po rozvinutí. Připravit se dá z pupenů například tinktura nebo se mohou nasušit. Podle Pluháčkové ale nemá smysl sbírat a uchovávat velké množství, pokud chceme využít jarní čerstvosti. „Velmi důležitý je na jaře udržitelný sběr, abychom nezlikvidovali veškerou následnou produkci,“ upozorňuje vědkyně.

Léčivky nicméně nejsou doménou pouze jarních měsíců. Do přírody pro ně lidé mohou vyrazit celoročně. V předletním období se dají sbírat bezové nebo lipové květy, v létě pak volně roste například divizna velkokvětá. Začátkem podzimu se nabízí léčivky plodové, tedy šípky, maliník nebo ostružiník. V pozdějším, chladném podzimu se mohou sbírat ještě kořeny, třeba třapatka nachová nebo pampeliškový kořen. „Využívá se k pročištění organismu a mimo detoxikační účinky je dobrý i na podporu tvorby mléka,“ vysvětluje Pluháčková.

Pro svou mateřskou instituci, Agronomickou fakultu, připravuje vědkyně každoročně vlastní, unikátní bylinnou směs. „Pokaždé je jiná a součástí jsou rostlinné druhy, které pro výzkumné účely pěstujeme i na naší Polní pokusné stanici v Žabčicích,“ říká Pluháčková.

Tvorba směsi se řídí podle jasných pravidel. Nejprve se přidává listová nebo naťová droga, poté se postupně přidávají květové a na závěr plodové drogy. „Směsi pro Agronomickou fakultu se vyrábí ručně. Všechno začíná tady u mě, nejprve si zkouším různé chuťové kombinace,“ popisuje Pluháčková. Zajímavostí podle ní je, že ne všechny léčivé rostliny jsou samostatně chutné. Pokud se však zkombinují ve směsi, dokážou vytvořit harmonii. „To jsou potom ty nuance, kdy zkouším, co se ještě dá z hlediska účinku do směsi přidat, aby to ale zároveň zůstalo chuťově příznivé pro konzumenty,“ říká. I proto se přidávají do čajových směsí také byliny, které mají funkci chuťového korigens.

Se svými studenty vaří akademička ve výuce každý týden čaj z jiné léčivé rostliny. Cílem je, aby budoucí odborníci poznali, jak samostatně různé byliny chutnají. „Například chmel možná pro někoho zapáchá, ale v čajových směsích má velký význam pro uklidnění a spánek,“ vysvětluje.

Obor léčivých rostlin je podle Pluháčkové studium na celý život. I proto, že nevhodnou a dlouhodobou konzumací si mohou lidé bez potřebných znalostí uškodit. Sama se specializuje na léčivky, které se dají pěstovat a sbírat v podmínkách České republiky.

Inspirací je pro Pluháčkovou Velká Británie, kde se bylinářství dá studovat na vysokých školách. „Ráda bych se dožila toho, že něco podobného bude existovat také u nás. Studium léčivých rostlin má význam i ve střední Evropě. Léčivky mají své účinné látky, které ale ve větším množství mohou být nežádoucí, a proto je potřeba s nimi zacházet opatrně. Je řada samozvaných bylinářů, já se ale domnívám, že je dobré mít za sebou laboratoř a pracovat s informacemi komplexně,“ říká odbornice.

Zájemci o oblast bylinářství se tak zatím musí spokojit s existujícími možnostmi studia. Začít se ale dá třeba právě na Agronomické fakultě, kde má obor dlouholetou tradici. „Problematiku léčivých rostlin tady začala více rozvíjet paní docentka Vrzalová, která loni zemřela ve věku 96 let. To, že zasvětila život léčivkám, jí možná přineslo dlouhověkost,“ usmívá se vědkyně.

Zájem studentů proto Pluháčkovou vždy těší. „Oblast léčivých rostlin má za mě velký potenciál. Z hlediska výzkumu jsou léčivky brány jako komodity s malým významem, nemusí to tak ale být navždy. Myslím, že jejich význam bude narůstat s tím, jak budeme snižovat využití pesticidů a směřovat mnohem více k ekologickému systému hospodaření,“ říká.

Aktuálně se Pluháčková spolu s kolegy ze Zahradnické fakulty MENDELU věnuje genovým zdrojům. Odborníci sledují, jaký vliv má na zastoupení účinných látek to, že mají rostliny třeba jinak zbarvené (panašované) listy.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Helena Pluháčková, Ph.D., +420 777 576 166, helena.pluhackova@mendelu.cz, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU

Více aktualit

Všechny aktuality